Časopis Fujoshi 5/2016

9
2215
zhlédnutí

V květnu roku 2016 bylo vydáno historicky první číslo časopisu určeném pro fujoshi, fudanshi a milovníky boys love obecně, včetně slasherů a podobně „postižených“ lidí z České republiky a Slovenska. Nebudu se v tomto kratičkém článku zaobírat definicí tohoto žánru, je ale nepopiratelné, že má BL v našich luzích a hájích poměrně velké množství příznivců, ať už v jakékoli formě. Proto jsme vytvořili tento „amatérský“ časopis, jehož obsah jsme chtěli věnovat lidem, kteří se nebojí podpořit nové projekty a cítí se být hrdými členy naší malé československé komunity fujoshi/fudanshi. Záměrně užívám tohoto „oslovení“, protože u nás je stále vnímáno především jako nadávka a je symbolem něčeho, co naše společnost stále z velké části odmítá. Okolní svět k nám často přistupuje s opovržením. Naším cílem ale není toto změnit, spíše se přizpůsobit.
Fujoshi a fudanshi neodmyslitelně patří k japonské kultuře a údajně stáli i u zrodu Comiketu. Ano, uvědomujeme si, že s největší pravděpodobností nedosáhneme úrovně, jaká je v zahraničí, přesto jsme se rozhodli přispět naší malé komunitě alespoň tímto způsobem. Doufejme, že tento krůček k tomu, aby u nás našla své místo a další příznivce, nebyl zbytečný.
Hlavním tématem prvního čísla byli muži na straně zákona a jeho patronem byl detektiv Derien Cox (hlavní hrdina povídkové série „Řekni, že mě chceš!“), jehož velmi zdařile ztvárnila Martina „Eliza“ Vyskupová na titulní straně našeho časopisu.
Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na vzniku časopisu a jeho povídkové přílohy podíleli a nesmím zapomenout ani na čtenáře, bez kterých by ztratil svůj smysl.

Předchozí článekKlub Fujoshi
Další článek1. Armigerský sborník
SDÍLEJTE

9 KOMENTÁŘŮ

  1. Já teda byla zařazená do ankety, že mám o časák zájem, bohužel jsem blbá nezaplatila předplatné a teď toho lituju 😀 jelikož nemám první číslo, nebudu chtít další asi kupovat protože jsem hrozný puntičkář a všechno musím mít hezky od začátku 🙁 škoda že nebylo více prvních čísel, myslím že by ho lidi brali i po delší době, přotože se hodně lidí není schopno rozhoupat včas a ne všichni o něm věděli předem 🙂

    • Možnost objednávek byla téměř měsíc, tudíž dost času na to, aby si čtenáři rozmysleli jestli ano nebo ne. Několikrát jsme to avizovali, včetně informace, že bude omezeny počet kusů, přesně tolik, kolik bude předplatitelů. Reklama probíhala i placená, na webu, netu i FB.
      Jistě, možnost dotisku je, ale my jsme se rozhodli to neudělat. Proč? Zdá se nám to nefér vůči čtenářům, kteří se rozhodli nám věřit, zaplatili včas a podpořili tak náš rozvíjející se projekt. Neděláme to pro výdělek (časopis byl prodělečný a dotovaný z našich soukromých zdrojů), takže pokud nechcete další číslo, je to, samozřejmě, jen Vaše volba. Přeju hezký den.

      • souhlasím s vašim názorem, ale i tak se mi to zdá velmi nefér vůči těm, co si stránek a celkově tohoto projektu všimli až později. Já například jsem se o těchto stránkách dozvěděla asi před půl měsícem, ihned jsem se rozhodla objednat si několik vašich produktů a velice mě mrzí, že už první číslo není k dispozici, jelikož kdybych si všimla včas, neváhala bych. Proto se mi to zdá z téhle strany poněkud nespravedlivé vůči opozdilcům.

      • První číslo mělo být sběratelské. Když ho dotisknu, nejspíš tento přívlastek ztratí.
        Pokud po něm někdo velmi touží může zkusit inzerát.
        Též jsem uvažoval, že u 3. výročí Armigeru bych dotiskl 5 kusů, dva bych dal do soutěže a zbytek nabídl k prodeji, ale nic neslibuju.

      • Vaše nabídka se mi zdá spravedlivá a jsem ráda, že jste ochoten o tom alespoň popřemýšlet. Každopádně kdyby došlo k obnovení prodeje, můžete se mnou rozhodně počítat 🙂

ZANECHTE KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here

WordPress spam blocked by CleanTalk.